Svět se boří

5. listopadu 2008 v 14:14 | Gilnien |  Básně
Svět se boří,
zánik cítím v každé kosti
a plamen smutku hoří.
Utápím se v minulosti.

Na paty se smůla lepí,
smutek moji duši pálí.
Proč jsou lidé hluší, slepí?
Proč se blízkost vždy hned vzdálí?

Jen co přiblížím se štěstí blíž,
hned smutek mou cestu zastaví
a zadrží mě mříž.
Na cestu zmaru se vypravím.

Nastavím druhou tvář
a kráčím, co zbývá mi?
Srdce mé, proč umíráš?
A z oka slza spadla mi.

Já vím, že zvládnout se to dá, musí se,
že proběhnu tím s kůží hroší.
Jen trochu bojím se,
jak poznamená to mou duši.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jackeline Jackeline | Web | 9. září 2017 v 22:34 | Reagovat

Jakou mate kytaru

2 Levak Levak | Web | 9. září 2017 v 23:08 | Reagovat

Skola kytary

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.