Neslyšme znít kostelní zvony,
zůstaňme k andělským chórům rad'š hluší,
nechtějme znát svaté ni patrony
a křesťanská láska v nás ať se hned zruší!
A když pak, znovu na všechno sami,
pokleknem, vyznat se ze svých hříchů,
víme, že božskými branami
neprojdem. Splyneme v tichu.
Gil | 29. listopadu 2008 v 14:27 |
Z ráje, my vyhnaní z ráje, kde není už místa...